Penzijní reforma nebo vyplácení penzí?
1) Mají být vůbec nějaké (starobní, případně jiné) penze?
Jakkoliv se tento nadpis - otázka může zdát nesmyslným, tak je dobré si uvědomit, že vetšina obyvatel naší planety si může o vyplácení penzí pouze nechat zdát. A ani v našich zeměpisných šířkách nebylo používání systému penzijního zabezpečení vždycky samozřejmostí. Uzákonění plošného důchodového pojištění pro všechny občany bylo zavedeno až v roce 1948, takže je legitimní diskuse, jestli v rámci všech „restitučních procesů“ by neměl být tento systém zrušen a až po nalezení celospolečenské shody a případně referenda se rozhodnout, zda vůbec plošné důchodové pojištění pro všechny občany potřebujeme a chceme. Používám zavedený termín „důchodové pojištění“, přestože se v podstatě o žádné pojištění nejedná. Pro zestručnění se přikloním k názoru, že v rámci euro-atlantické civilizace, kam se (někdy) řadíme , i když naší praxí budování státu se spíše posunujeme na pomyslný Balkán, případně ještě někam jinam..., je dobré všeobecný důchodový systém mít.
2) Průběžný nebo fondový (kapitalizační) systém?
V podstatě můžeme penzijní systémy rozdělit na dvě skupiny. První tvoří tzv. průběžný systém, kdy jsou penze vypláceny ze státního rozpočtu a jejich výše je upravena a garantována příslušnými zákony. Druhý systém je označován jako fondový nebo taky kapitalizační, kdy se prostředky na výplatu penzí shromažďují ve fondu, který může být spravován státem nebo soukromými správci (obvykle bankami nebo jinými finančními společnostmi, které jsou nejčastěji opět vlastněny bankami). Třetí možná varianta je kombinace těchto penzijních systémů s dominantní úlohou jednoho z nich. Diskutována je otázka dobrovolnosti nebo povinné účasti občanů v jednotlivých systémech a já se přikláním k posílení osobní odpovědnosti každého občana za svoji budoucnost, včetně penzí. Vzhledem k poměrně vysokému výskytu nezodpovědných občanů v naší společnosti, by přechod na dobrovolnost vyžadoval dostatečně dimenzovanou sociální “záchrannou síť”, aby si i nezodpovědní zachovali lidskou důstojnost. Tady bych viděl velký prostor pro naplnění poslání našich (v budoucnu) relativně bohatých církví. Za nejvhodnější penzijní systém pro naši zemi považuji kombinaci povinného průběžného systému s dobrovolným fondovým systémem v podobě stávajících penzijních fondů nabízejících tzv. penzijní připojištění, nyní taky nazývané jako “doplňkové penzijní spoření” nebo tzv. třetí pilíř.
“Důchodové spoření”, někdy nazývané jako tzv. druhý pilíř, bylo vydáváno minulou vládou P.Nečase za realizovanou penzijní reformu, ale praxe ukázala, že se stala pouze “parodií na penzijní reformu”, jak se to u nás bohužel často stává i s jinými projekty. Myslím, že nebude nutné tento druhý pilíř ani administrativně rušit, protože jeho soukromí provozovatelé sami přestanou tuto “hru na penzijní reformu” podporovat. Doufám, že to nebude stát moc peněz daňových poplatníků za případně prohrané arbitráže za “zmaření investice”. Je tady příliš mnoho precedentů (TV NOVA, Diag Human, Nomura, IPB, České pivo, MUS, OKD, sKarta,...), až se obávám, že nejvýnosnějším oborem podnikání v České republice jsou arbitráže s českým státem. Tomuto oboru slušně sekunduje byznys jménem politika. Vypadá to, že se nám podařilo vedle kontaktních čoček a SEMTEXu dát lidstvu dvě nová odvětví (obory) národního hospodářství.
3) Může být v České republice efektivní fondový systém?
Přestože má fondový systém řadu pozitiv a výhod oproti průběžnému, je v našich podmínkách v nějaké efektivní a funkční podobě prakticky nerealizovatelný. Fondový (kapitalizační) penzijní systém předpokládá existenci funkčního, likvidního, řádně regulovaného a dohlíženého (akciového) kapitálového trhu, a to je to, co v České republice chybí a asi nikdy nebude. Máme u nás poměrně funkční trh dluhopisů, od státních až po podnikové, ale pokud by penzijní fondy byly odkázány pouze na dluhopisy, tak z hlediska výnosů budou možná na úrovni inflace a historická výkonnost současných penzijních fondů ukazuje, že často ani to ne a dlouhodobě dosahují záporných reálných výnosů. Do plusu je dostávají pouze státní příspěvky pojištěncům. Dlouhodobě nefunkční akciový kapitálový trh je fakt, který limituje možnost zavedení fondového penzijního systému. Podrobná analýza tohoto stavu je na jiné téma, ale současný stav je takový, že investoři si stěžují na nedostatek kvalitních a likvidních titulů na pražské burze a pražská burza si stěžuje na nedostatek institucionálních investorů, disponujících dlouhodobými finančními prostředky. Ve vyspělých tržních ekonomikách plní funkci dlouhodobých investorů právě penzijní fondy. Výhoda problému typu „začarovaného kruhu“ je v tom, že se dá rozetnout v kterémkoliv místě, ale musí být politická vůle a znalost a schopnost jak jej rozetnout. Naší politické reprezentaci chybí vůle a pražské burze zase znalost a schopnost. Celkem legitimní připomínka, že na světě je dostatek likvidních a kvalitních akciových titulů obchodovaných na renomovaných burzách v Londýně, New Yorku, Frankfurtu nebo Hong Kongu, které jsou díky moderním technologiím snadno přístupné investorům z celého světa, má jeden základní a podstaný nedostatek. Každá národní ekonomika si nejvíce cení dlouhodobé finanční zdroje. I standardní průběh výnosové křivky uvedený v každé učebnici ekonomie je vzestupný. Česká ekonomika, se zanedbanou infrastrukturou, a to nejen dopravní (silnice, dálnice, železnice,...) a energetickou (rozvody energie, tepla, plynu, telekomunikace,...), ale i sociální (školky, školy, nemocnice, veřejné budovy, kulturní památky,...) trpí právě nedostatkem dlouhodobých finančních zdrojů a byl by ekonomický a politický nesmysl používat vzácné dlouhodobé finanční zdroje na financování dalšího rozvoje vyspělých ekonomik jako USA, Německo, Japonsko, atd. nebo rychle rostoucích ekonomik jako je Čína, Brazílie, Indie nebo Rusko. Myslím, že děláme pro vyspělý svět dost již tím, že držíme v době finanční krize nad vodou rakouský, belgický nebo francouzský bankovní systém a nemalou podporu dáváme i německé ekonomice (stačí si přečíst data o transferech dividend a zisků do zahraničí za poslední roky...). Neznám, kromě České republiky, žádnou evropskou zemi, kde by klíčová a strategická odvětví národního hospodářství jako energetika, teplárenství, vodárenství, bankovnictví a pojišťovnictví, telekomunikace, těžba nerostného bohatství, atd., byla plně v rukou zahraničních investorů. Tato, svojí podstatou a strukturou často monopolní odvětví, jsou v jiných zemích základem pro provádění velkých sociálních reforem, jako třeba penzijních systémů. My se bez této základny musíme (doufám, že ne na věky) obejít. I proto je penzijní reforma oříškem, který nejsme schopni za posledních 20 let rozlousknout.
Pavel Makovec
Jak se jezdí v Evropě
Je tomu rok, co jsem si vyzvedl řidičák z „čistírny“ a rozhodl jsem se po tři a půl měsíční „karanténě“ projet po Evropě. Zjistil jsem, že vyspělá Evropa se nám stále rychleji vzdaluje...
Pavel Makovec
Vláda na nákupech
Nemyslím tím nepovedený „mystery shopping“ pana předsedy vlády Fialy, který mu ale zajistil nesmrtelnost jako „Mr. Nutella“, pod kterým se zapíše do historie, ale letošní nákupy soukromých firem státem, označované za "strategické"
Pavel Makovec
Největší evropský skanzen? Česká republika.
Uděláme z „montovny mozkovnu“ nebo „přechod na vzdělanostní ekonomiku“ je budoucnost naší země... Podobným výkřikům politiků se dnes začínají smát i občané, kteří ještě nedávno politikům věřili. Naši politici však mají tajný plán!
Pavel Makovec
Nezaměstnanost. Jsme opravdu premianti?
Poslední roky se holedbáme rekordně nízkou nezaměstnaností. Je to opravdu tak? Při podrobném zkoumání zjistíme, že je to jen náš další umělý úspěch. Realita je jiná a místo armády nezaměstnaných máme armádu předčasných důchodců.
Pavel Makovec
Parodie na důchodovou reformu
Přesné označení toho, co vláda nazývá jako „důchodová reforma“ je jen "parametrická úprava průběžného důchodového systému" a do důchodové reformy má stejně daleko jako slepice do orla. Tomu, že se jedná o reformu už nikdo nevěří.
Pavel Makovec
Den znárodnění a „úsporný balíček“
Dnešní nákup zásobníků na plyn za 360 mil. eur, tedy přes 8,8 miliardy Kč od německé společnosti RWE je prvním krokem při realizaci „tajné části“ tzv. úsporného balíčku, který počítá s rozsáhlým znárodněním zahraničního kapitálu.
Pavel Makovec
Tato země není pro staré (starobní důchodce)
Po okradení důchodců při valorizaci důchodů se chystá další podraz, odebrání státních příspěvků u penzijního spoření všem důchodcům. Příští krok bude asi zdanění starobních důchodů, jak už navrhoval bývalý prezident inženýr Zeman...
Pavel Makovec
To se nám to hoduje…, aneb deficit státního rozpočtu
Dnešní čísla o hospodaření státu od začátku roku čekal asi každý, snad s výjimkou ministra financí a předsedy vlády. Utratit téměř celý plánovaný roční deficit (295 mld.) za pouhých 5 měsíců je skutečně novodobý smutný rekord.
Pavel Makovec
Tiché víno je nejvíce slyšet
Spotřební daň na tzv. tichá vína nebude zavedena hlavně díky vlně odporu ze strany moravské vinařské lobby, spojené s lidovci. Další z polovičatých řešení současné vlády. Ale třeba se to při projednávání v parlamentu ještě změní.
Pavel Makovec
Česká národní banka – ztrátový rekordman
Hrozící ztráta České pošty v řádu 1,5 miliardy korun vyvolala velkou pozornost a zjitřila emoce v celé společnosti, ale rekordní ztráta České národní banky za rok 2022 ve výši 411,9 miliard korun nechává všechny v klidu. Do kdy?
Pavel Makovec
Česká pošta… Co zavřít? (Nebo koho?)
Oznámení o uzavření 300 poboček České pošty vyvolalo bouři nevole, ale taky řadu otázek, kdo za současný neutěšený stav České pošty může. A odpovědnost padá plně na hlavu politiků a vrcholového managementu a dozorčích orgánů pošty
Pavel Makovec
Snížit důchody? Snadné řešení. Zvyšte mzdy!
Současný boj o změnu valorizace důchodů, která má za cíl zabránit budoucímu rozkladu veřejných financí a zhroucení letošního státního rozpočtu je zcela zbytečný. Stačí přece jen patřičně navýšit mzdy a tím důchody relativně snížit
Pavel Makovec
Návrat veksláků do Čech aneb "totální inflace"
Veksláctví, za totáče vzkvétající „řemeslo“, které vymřelo se zavedením volné směnitelnosti koruny, se po 30 letech vrací. A místo prodejen Tuzexu je dnes můžete potkat před pobočkami ČNB. Geniální nástroj v boji proti inflaci?
Pavel Makovec
Yetti přichází? Penzijní reforma „po česku“
Přes 30 let se o tom hovoří a nikdo to ještě neviděl. Nejde o neznámý druh dvounohého hominida, který se údajně vyskytuje v pohoří Himálaj, řeč je o reformě našeho penzijního systému a myslím, že to tak bude i příští desetiletí
Pavel Makovec
„Komunista“ na Hradě
Výsledek volby nového českého prezidenta může být považován za konečné vypořádání se naší společnosti s komunistickou minulostí. A to docela zásadní, protože téměř 6 milionů hlasů pro bývalé komunisty je výrazná většina...
Pavel Makovec
Sázka na prezidenta…
Zveřejňování průzkumů veřejného mínění a volebních preferencí je od určitého data před volbami zakázáno, ale o to více prostoru mají zveřejňované kursové sázky na jednotlivé kandidáty. Vliv sázkových kanceláří na volby tím roste.
Pavel Makovec
Vánoční poselství aneb inflace podle pana prezidenta
Vánoční poselství pana prezidenta inženýra Miloše Zemana přepíše učebnice ekonomie. Pan prezident odhalil a pojmenoval viníky naší vysoké inflace: jsou to Rusnok, Babiš a Fiala. Odvolával se přitom na jistého amerického profesora.
Pavel Makovec
ČNB, odebrání licence nebo jen nucená správa?
Hrozí České národní bance odebrání bankovní licence nebo ji čeká nucená správa? Záporný kapitál ČNB již překonal hodnotu 300 miliard korun a to ještě není konec. Každá jiná „banka“ v podobné „kondici“ by dávno skončila bez licence
Pavel Makovec
Klíče od Hradu drží Andrej Babiš
O budoucím prezidentu České republiky sice rozhodnou voliči, ale kdo se jím stane, je v rukou Andreje Babiše. Jeho rozhodnutí, zda se volby zúčastní, totiž prakticky rozhodne o postupu do druhého kola, kde je výsledek předem jasný
Pavel Makovec
Kdo roztáčí inflační spirálu aneb český Klondajk
Všichni (nejen) vládní ekonomové varují před roztáčením mzdově inflační spirály. Ale jsou hlavní příčinou vysoké inflace „nehorázné“ požadavky odborů na růst mezd? Nebo jsou to naopak firmy, které si navyšují své ziskové marže?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 202
- Celková karma 13,69
- Průměrná čtenost 2189x