Co se stalo s českou měnou? (22.březen 1939 a 7.listopad 2013)

22. březen 1939 se do historie Českých zemí zapsal černým písmem jako den, kdy byla vojenská okupace okleštěného Československa nacistickým Německem, dovršena ekonomicky. Co se bude psát v učebnicích ekonomie o 7.listopadu 2013?

Vzdělaní ekonomové, kteří studovali dějiny našeho národního hospodářství, si určitě vybaví, co se stalo v březnu 1939 s naší tehdejší měnou a jak devastující dopad na celé národní hospodářství to mělo. Pro připomenutí uvádím, že platnou měnou byla v té době u nás říšská marka a zároveň koruna. Aby mohla ekonomika a obchod plynule fungovat, bylo potřeba stanovit vzájemný kurs mezi říšskou markou a korunou. Stanovení kursu můžete nechat buď na trhu (pokud existuje a funguje) nebo jej můžete stanovit uměle (administrativně). Podle názoru odborníků (podpořeného trhem) byl reálný směnný kurs marky a koruny v dané době nejvýše šest až sedm korun za jednu marku. Ale okupanti rozhodli jinak a oficiálně určili kurs 1:10. Tak se škrtem pera všichni Němci, kteří nakupovali v tehdejším protektorátu, obohatili o jednu třetinu.

Po roce 1989 se naším největším obchodním partnerem staly západoevropské země v čele s Německem. Naši největší obchodní partneři používají společnou evropskou měnu euro a po přechodu ČNB na politiku volného (tržního, plovoucího) měnového kursu koruny se kurs mezi eurem a korunou pohyboval v nedávném období mezi 24-25 korunami za euro a koruna vůči euru dlouhodobě posilovala. 7. listopadu 2013 rozhodla tehdejší bankovní rada České národní banky většinou jednoho hlasu, že "bude intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR". Na rozdíl od roku 1939 je toto administrativní rozhodnutí o uměle (netržně) stanoveném kursu prováděno pomocí tržních nástrojů, intervencí na devizovém trhu. Jedná se fakticky o manipulaci trhem s použitím (neomezených) finančních zdrojů centrální banky. Pro úplnost srovnání uvádím, že abychom případně vstupovali do eurozóny za srovnatelných podmínek jako Slovensko, tak by tomu odpovídal kurs 22 CZK/EUR.

Co se stalo 7.listopadu 2013 se zatím ještě v učebnicích dějin národního hospodářství nedočteme, ale vysvětlení této věci bude za padesát let stejně prosté, jako je dnes prosté vysvětlení něčeho podobného z roku 1939.

Umělé oslabování české koruny, probíhající od listopadu 2013 můžeme analogicky srovnat s osudem našeho měnového zlata, tzv. zlatého pokladu republiky. Musíme ale přiznat určitý rozdíl. Zatímco němečtí okupanti zlato sprostě ukradli, bankovní rada ČNB pod vedením guvernéra Tošovského zlato jen „prodala“ a za utržené peníze nakoupila německé státní dluhopisy.

Škoda, že některým členům bankovních rad ČNB jmenovaných po roce 1990 chybí nejen znalosti dějin našeho národního hospodářství, případně životní zkušenosti ale hlavně cit pro to, co je pro většinu českých občanů drahé. České národní hospodářství asi není tou nejvhodnější laboratoří, kde si mohou členové bankovní rady provádět své „měnové experimenty“ a jako rukojmí používat většinu občanů České republiky.

PS: „Havlova bankovní rada“ prodala zlatý poklad republiky. „Klausova bankovní rada“ znehodnotila českou měnu. Co přinese „Zemanova bankovní rada“ uvidí občané již za pár let...