Vedle České televize je dalším živým reliktem totalitního režimu Český rozhlas, který se stejně jako ČT (marně) snaží posledních 28 let, stát se z nástroje totalitní propagandy a sluhy režimu, veřejnoprávní službou občanům...
Bída marného snažení přeměny těchto médií ve veřejnoprávní službu občanům vynikne vždycky zvláště před volbami, kde by jejich hlavním úkolem mělo být zajistit rovné podmínky všem politickým stranám a hnutím a jejich kandidátům-občanům při prezentaci svých programů a vizí budoucnosti pro naši zemi občanům voličům. Proto si taky tyto instituce občané (nedobrovolně) platí formou koncesionářských poplatků, což není nic jiného než jen další skryté zdanění. Pro letošní rok má Český rozhlas k dispozici 2.236.300.000,- korun (slovy přes dvě miliardy korun). Pro úplnost dodávám, že Česká televize má letošní příjmy 6.875.000.000.,- korun (slovy téměř sedm miliard korun). A můžete si být jisti, že je vždycky téměř do poslední koruny zvládnou utratit. Můžeme obě tyto „veřejnoprávní“ instituce pochválit, že na rozdíl od naších vlád a státních rozpočtů je jejich hospodaření vyrovnané. Pokud by náhodou utratili více, není problém si u stávajících našich poslanců nechat schválit zvýšení koncesionářských poplatků. A protože vedení obou institucí je s našimi vládnoucími „elitami“ ve výborném, často nadstandardním vztahu, buďme si jisti, že každé navýšení daní (v tomto případě se tvářících jako koncesionářské poplatky za veřejnoprávní službu) placených občany projde. Pro ilustraci a mladší generaci uvádím, že před změnou režimu byl u rozhlasu poplatek 10,- Kč měsíčně a dnes činí 45,- Kč. První poplatek byl u televize zaveden v roce 1955 a činil 15,-Kč měsíčně, dnes platíme za televizi měsíčně 135,- Kč. A povinnost platit tyto daně Vám vzniká již jen tím, že si příslušný televizní nebo rozhlasový přijímač koupíte, bez ohledu zda vysílání těchto „veřejnoprávních“ institucí (ČT a ČRo) sledujete...
Včera jsem měl možnost účastnit se natáčení předvolebních vizitek krajských volebních lídrů ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2017. Natáčení probíhalo v nádherné budově pobočky České banky Union v Brně, která je dílem významného architekta Ernsta Wiesnera (narozen 21. 1.1890 v Malackách na Slovensku, zemřel 15.7.1971 v londýnském exilu), který je autorem i jiných architektonických skvostů v Brně. Budova slouží Českému rozhlasu Brno od roku 1950. Musím ocenit vysoce profesionální přístup všech pracovníků ČRo v Brně se kterými jsem se včera setkal, od paní vrátné, přes produkci až po pana redaktora, který kladl předem známé otázky. Neuspěl jsem u něj ani s mou snahou o drobnou výhodu, kterou by byla možnost odpovědi na zadané otázky číst a o nabídce dobrého moravského vína nechtěl ani slyšet... Pokud byly všechny krajské redakce Čro, kde se natáčely předvolební vizitky stejně profesionální a neúplatné jako brněnská redakce, nemám obavy o korektnost předvolebního boje. Zaslechl jsem ale, že někteří lídři dostali možnost odpovědi na předem dané otázky při natáčení číst. Dokoce tu možnost měl jeden úspěšný podnikatel, který zjistil, že dělat byznys v politice je výnosnější než cestovní ruch. Mělo se to odehrát v rozhlasovém studiu v jedné z našich milionových velkoměst. Samozřejmě tomu nevěřím a určitě se jedná jen o zlou pomluvu. A slyšel jsem, že to nebyl jediný krajský lídr, který tuto výhodu dostal.
Jsem pro posílením postavení Moravy v rámci územně správního uspořádání České republiky. A vedle Ústavního soudu České republiky a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, by se do Brna mohla přesunout i generální ředitelství České televize a Českého rozhlasu. Vzhledem ke kvalitě a profesionalitě pracovníků brněnské redakce, by ani nebylo nutné stěhování pracovníků a stačila by prostá výměna cedulek na budovách ČRo v Praze a v Brně. Možná by se tím dostalo i tolik potřebných prostředků na rekonstrukci nádherné budovy, kde dnes sídlí Český rozhlas Brno.
PS: Všichni naši správní a kovaní „pravicoví“ politici rádi hovoří o snížení daní a někteří to mají dokonce jako své hlavní předvolební téma. Ale provést tak jednoduché snížení daní, kterým by bylo zrušení koncesionářských poplatků a zavedení placení medií se zákonem definovanou veřejnoprávní funkcí (ČT a ČRo) přímo ze státního rozpočtu je nikdy po volbách nenapadne... „Proč asi?“, ptají se občané voliči. Vždyť již samotný výběr koncesionářských poplatků něco stojí. A co stojí vymáhání peněz od neplatičů?
