ČEZ–nejen drobní „akcionáři plačte“ aneb rozkrádání na pokračování

Většina občanů asi nepostřehla zprávu o vydání dluhopisů společností ČEZ v rozsahu 470 milionů eur, která byla oznámena v těchto dnech. Tato emise souvisí s podivnou investicí ČEZu do akcií maďarské ropné společnosti MOL v roce 2007, jejíž smysl unikal každému nezasvěcenému akcionáři ČEZu a obávám se že unikal i majoritnímu akcionáři ČEZu, kterým je Česká republika, prostřednictvím ministerstva financí...

1) Akcie MOL – zaručená čistá ztráta pro ČEZ

Pokud by primárním smyslem vstupu ČEZu do společnosti MOL nebylo snížení majetku ČEZu a zvýšení osobního bohatství konkrétních osob, tak by “geniální” státní manažer pan Roman nákup akcií nepodepsal ani kdyby byl “naMOL”. Podrobnosti o této pro ČEZ vysoce ztrátové transakci se dají dohledat na internetu, takže uvádím pouze odhadovanou ztrátu ve výši minimálně 4 miliardy korun. O tyto čtyři miliarda korun mohl být vyšší zisk ČEZu a tedy bohatší všichni akcionáři, včetně 70% vlastníka, kterým je český stát, a tedy všichni občané. Protože platí zákon zachování hmoty i pro peníze, tak uvedené 4 miliardy se musí dříve nebo úpozději objevit na jiných bankovních účtech. Nebudu se pouštět do spekulací, komu tyto účty patří.

2) ČEZ – privatizovat nebo „zestátnit“?

Situace v ČEZu je vodou na mlýn všem zastáncům liberálních ekonomických teorií, že stát je nejhorší vlastník a proto jediným řešením je (chudý) stát, který nebude nic vlastnit a všechno zajistí soukromý vlastník za  pomoci “neviditelné ruky trhu”. Zkušenosti z většiny vyspělých zemí a  evropských zvláště ukazují, že optimální vlastnická struktura u klíčových odvětví, jako je mimo jiné energetika je tvořena kombinací státního vlastnictví a soukromých investorů, včetně drobných investorů, kteří si akcie mohou koupit na burze. Společnost, která je obchodována na burze musí plnit řadu informačních povinností a mimo jiné i proto jsou informace o hospodaření ČEZu snadno dohledatelné, včetně faktorů, které toto hospodaření ovlivňují. Oslabení vlivu minoritních akcionářů (fakticky další zestátnění), které realizovalo ministerstvo financí pod vedením “nejlepšího ministra financí rozvojových zemí” pana Kalouska s jeho špičkovým “ekonomickým” vzděláním, je přesně ta  opačná cesta, která nás přibližuje spíše “Balkánu” a Africe, než civilizovaným evropským zemím. Pro uplatnění vlivu státu není nutné vlastnit 70% společnosti, i když uznávám že každá koruna z inkasovaných dividend se v našem děravém státním rozpočtu hodí. Prodej části akcií ČEZu na burze by přineslo více než zmíněné dividendy, aniž by se reálně vliv státu na ČEZ oslabil. Ostatně fungování ČEZu v posledních 10-15 letech spíše vyvolává představu, že Česká republika nevlastní ČEZ,a.s., ale ČEZ,a.s. fakticky vlastní Českou republiku. Vedle transakce “MOL” je předmětem zájmu různých orgánů fotovoltaický byznys ČEZu a prodej některých (pro chod ČEZu) klíčových dceřiných společností (např. I&C Energo). Bude zajímavé sledovat, jestli se nové vládě podaří znovu obnovit vliv na chod ČEZu, nebo jestli i současný management ČEZu bude „řídit“ vládu, jako tomu bylo dosud.